Jeho excelence
Vitalij Usatyj
Chargé d'affaires a.i.
V České republice
Dovolte, abychom se na Vás, jako autoritu zastupující zájmy Ukrajiny a Ukrajinců v ČR, obrátili s žádostí o podporu. Jsme stomatologové s řádnou atestací a dlouholetou praxí. Snažíme se, abychom v zemi, která nám poskytla potřebné zázemí, byli jejími platnými členy a současně mohli důstojně zajistit své rodiny
Přesto si zde při výkonu našeho povolání připadáme jako občané druhé kategorie. Dokonce máme pocit, že se vůči nám, jako lékařům mimo EU, nepřímo dopouští Česká stomatologická komora šikanózního jednání. Alespoň takový dojem máme v současnosti při sledování českých médií.
Velmi bedlivě sledujeme veřejnou debatu, jak zjednodušit práci a uznávání odbornosti stomatologům ze zemí mimo EU. To má umožnit senátní novela, kterou Sněmovna schválila před týdnem ve zrychleném režimu a která reaguje na akutní nedostatek zubařů v ČR.
- Na 600.000 obyvatel ČR není registrováno v žádné ordinaci.
- I Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) zveřejnila mapu 89 regionů v Česku, kde zubaři chybí a kde ona sama nabízí 500.000 Kč, jako příspěvek lékaři, který tam otevře novou zubní ordinaci.
- Proti záměru tvůrců předlohy, VZP i potřebám konkrétních měst se již dříve postavil prezident České stomatologické komory Roman Šmucler.
- Prezident ČLK, Roman Šmucler, hodlá novelu v případě přijetí napadnou u soudu.
- Novelu podporuje mj. místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová, změny by však mohly být razantnější.
Jak se na tento spor dívají ukrajinští stomatologové, působící v České republice, si Vám dovoluji přiblížit v následujícím rozhovoru, který jsem poskytl portálu Parlamentní listy. Jiná média o náš praktický názor (zatím) neprojevila názor.
Je skutečně třeba stávající zákon novelizovat?
Zaprvé je potřeba nechat si nostrifikovat vzdělání, kterou provádí Ministerstvo školství, ale to je celkem snadné. Pak zvládnout aprobaci. A tady nastává peklo. Písemnou zkoušku by nezvládl podle mě ani odborník-rodilý mluvčí. Praktickou část musíte absolvovat pouze na akreditovaném pracovišti, kterých je málo. A to do jednoho měsíce, jinak musíte písemnou zkoušku opakovat. Ústní zkouška obsahuje otázky formou chytáků, jsou v ní vícevariantní možnosti odpovědí. To jsou faktory kdy i Čech znalý jazyka má problém otázku pochopit, natož odpovědět správně.
Můžete být konkrétnější?
Dnes dostanou lékaři 120 otázek, kdy každá otázka má 4 odpovědi a správná může být 1, 2, 3 nebo všechny čtyři. Otázky jsou psány formou chytáků. Dělají se pouze v češtině. V jiném jazyce ne. A těchto sto dvacet kvízových otázek máte zvládnout do šedesáti minut! To považuji ze strany České lékařské komory za šikanózní jednání. A kladu si otázku, zda ČLK jde o poskytování dostupné lékařské péče, nebo obhajobu vlastních kšeftů.
Šéf ČLK, Roman Šmucler tvrdí, že není problém, aby si pacient dojel za ošetřením do spádového města.
To je absurdní! Proč tedy VZP nabízí v lokalitách bez zubařů půl milionu. Proč, jako v mém případě, mi město, ve kterém působím, zrekonstruovalo ordinaci za další milion? Proč mám registrovaných na 1.200 pacientů? Vezměte si, že v Česku jde každý rok do důchodu 200 zubařů. To znamená ukončení péče pro zhruba 300.000 osob!
…to se prezident ČLK mýlí?
Jak se mýlí, nebo co svými kroky sleduje, nemohu posoudit. Nedostatkem odborné stomatologické péče dnes trpí především senioři, kteří tyto zákroky (z principu vyššího věku) potřebují nejvíce. Současně se ukazuje, že pro ně začíná být ošetření finančně nedostupné. Ale nejen pro ně. Na opačném pólu jsou děti. Pak to dopadá tak, že obě tyto skupiny nadužívají zubní pohotovosti. U dětí je situace o to horší, že zanedbávání pravidelné péče o chrup může vést k jeho nevratnému poškození.
Jaké by tedy vás mělo být řešení této situace?
Myslím, že novela jde správným směrem a postoj např. paní senátorky Jitky Seitlové, která zjednodušení podmínek přiznání odbornosti pro zahraniční zubaře prosazuje, velmi oceňuji. Nějaké další úpravy bych však ještě viděl. Navrhoval bych princip jako v autoškole. Lékaři by se mohli učit z širšího souboru odborné látky např. 1000 všech možných otázek a z toho pak bude test, kde těch „známkovaných“ například nějakých 120. Variantou by tak byly třeba otázky i v rodném jazyce nebo třeba v angličtině, aby se ověřilo, že je lékař opravdu znalý problematiky a pak zkouška z češtiny, která by byla zaměřena na základní komunikační znalosti.